90. výročí smrti sochaře Jana Štursy

90 let uplynulo od tragické smrti významné osobnosti naší národní kultury, sochaře Jana Štursy. Štursa se narodil v Novém Městě na Moravě na Vysočině, po ukončení základního vzdělání šel studovat na hořickou kamenoochařskou školu. Po praxi v Německu, kde působil jako kamenosochař dekorativních plastik pro architekturu, se vrací do českých zemí a úspěšně skládá přijímací zkoušku k prof. J.V. Myslbekovi do jeho sochařského ateliéru na pražské Akademii.

Doba studií u Myslbeka je časem načerpávání zásadních uměleckých poznatků, ale také dobou konfliktů s Myslbekem, který nebyl tolerantní k symbolistním námětům a ovlivnění secesní manýrou. Přesto však Myslbek okouzlen Štursovou sochou aktu Z koupele, který nechává odlít do bronzu a vystav na rektorátu školy. Od roku 1908 se Štursa stává Myslbekovým asistentem až do vypuknutí první světové války.

Štursa se musí vzdát pedagogické a především umělecké činnosti a roku 1915 rukuje na bojiště do Haliče. Po zranění pobývá u přátel v Jihlavě a v roce 1916 se vrací do Pahy a nastupuje na profesorské místo po zesnulém Stanislavu Suchardovi.

Rok po skončení války přebírá Myslbekův ateliér a tři roky poté se stává rektorem AVU. Štursova životní a umělcká dráha končí tragicky roku 1925, pohřben je na vyšehradském Slavíně.

Těžištěm umělcova díla je figurální tvorba především v oblasti ženského aktu (Puberta, Z koupele, Melancholické děvče,Eva, Sulamit Rahu, Dívka myjící si prs), portrétu (Matka, Max Švabinský, E. Vojan), monumentální díla (skupiny Práce a Humanita na Hlávkově mostu, socha Hany Kvapilové, pomník selského povstání v Dolním Újezdě u Litomyšle, pomník Svatopluka Čecha na Vinohradech, pomník Bedřicha Smetany v Litomyšli, polopostava T. G. Masaryka v tehdejším parlamentu) a dekorativní plastiku (dvojice dívek na Mozarteu, reliéf Krásno a Umění na Palackého mostě, sochy Den a Noc z Bondyho vily, Dívka s delfínem, Viktoria na klenáku hradního okna, sochy na zámku v Ratboři).

Štursa vycházel z počátečního okouzlení sochařským impresionismem, symbolismem a literární inspirací z okruhu české moderny. Významný vliv však na umělce má tvorba E.A. Bourdella, u něhož chtěl dokonce před 1. světovou válkou studovat. Díky Bourdellově vzoru zaměňuje impresivní ladění za pevnou sochařskou stavbu s expresivním i dekorativním účinem vhodnou pro práci na monumentálních dílech i pro tvorbu plastik pro architekturu.

Významným dílem je socha Raněného (1920-21), mužského aktu zabitého vojáka bezvládně klesajícího k zemi, která slouží dodnes jako memento válečného běsnění.

Mezi jeho žáky patří J. Lauda, K. Dvořák, V. Žalud, O. Švec, B. Stefan, V. Makovský, H. Wichterlová a další. Generace Štursových žáků významně ovlivnila tvář našeho sochařství, přinesla do jeho vývoje velmi pozitivní přínos s vysokýámi uměleckými kvalitami.