Milada nemusí být jen squat!

Nesnáším ten upištěný hlas Sokolové, která když mluví, tak u toho kdáká jak stará bába z vesnice, které pochcípaly slípky. V Prostějově někoho možná tato mluva zaujme. V Jevíčku to bude spíš její řeč těla.

Říká se, že člověk je takový, jaké je prostředí, ve kterém se pohybuje. Články o Sokolové jsou plné toho, že tam a tam se tahá s mrzáky a kriply, jinde zase s bezdomovci, anebo se hrabe v odpadcích na Hloučeli. Pěkné.

Dovedu si živě představit ten její výraz, kdy umělý úsměv nacvičený pro média zatuhl, a žhavila telefon do redakce Večerníku, co to má jako znament, a  že si Ivan vylil srdíčko a přispěl do diskuse nepříjemnými komentáři. Vylila se vanička i s hodně rozežraným parchantem – Večerník smazal komentáře, ale i článek o Sokolové.

Nyní už těžko posoudíme, z čeho bylo na zvracení více.

Ladislav Spáčil