Zastupitel nepoučen z krizového vývoje

Zastupitelstvo stalo se jako obvykle samozvanou módní přehlídkou, tentokrát poučenou z našeho pokárání nenapravitelného poberty, jenž vchází do neorenesanční budovy oděn nikoli za předpokládaným účelem vybírat obsahy odpadkových košů či komunálního odpadu, ale hlasovat o věcech veřejných.  Večerní róby, oblek vážnosti rabína i další důstojné kreace vykazují poučení z předchozího krizového vývoje. Veřejnost může naší PRAVDĚ i jejím aktivním čtenářům děkovat za rozseknutí  Gordického uzlu v případě této intimní otázky. Oportunistické řady zástupců lidu se raději přiklonily k řadám bolševických módních dogmatiků, než by na svém těle ucítily štiplavé peskování, žerty zhýralé mládeže a odplivnutí starců pamatujících časy marxistické elegance.

Našly se – jak vidno i z dokumentárních fotografií –  i příklady, které táhnou. Zastupitel za slovenské populistické hnutí vykázal přímo šarm uherských grófů, nebýt zastupitelská demokracie, ihned bychom si ho představili tam kdesi na budapešťských bálech za monarchie či Horthyho nebo při pravém veselí tohoto kraje, jak jsme jej poznali v druhé části kinematografického díla Josefína Mutzenbacherová, kde se proháněli husaři po pustách, souložili s dívkami při jízdě na koních, víno teklo proudem, klobás ubývalo a při zvuku cikánské kapely to jen hýřilo felacemi. Komu čest, tomu čest, vy do panského stavu patříte!

Ale neštěstí se strhlo už ,jak se dalo očekávat, u našeho známého piráta, jenž sedí o lavici vzadu. Výraz obličeje odporuje předchozímu uvedenému činiteli. Vyjevená tvář značí spíše chlapce, jenž pod radničním stolkem schovává zmuchlané výtisky  novin– snad se vzpomínkou na Ivetu Bartošovou, snad s fotografiemi obnažené Petry Buzkové nebo Terezy Pergnerové ukazujíc své pikové eso.  Zmuchlaný nepraný oděv, jenž by se nehodil ani do IV. cenové, se znovu bez jakéhokoli studu uplatnil na jednání z nejcennějších. Hájí buržoazní řád, jako buržuj však zhola nevypadá!

Musíme být objektivní. Nejsme jediní, kdo si tohoto neduhu všiml. Plni emocí byli i kolegové: První vystoupil vyloženě  konzervativně výrokem „Mládenec dnes zas není nějak košer oblečen!“ pravicový zastupitel, dobrý obchodník a známý ironik.  „Ten člověk si snad čistí zuby toaletní štětkou!“, dodal nahlas jeden z politických činitelů. „Neměli ho sem vůbec pouštět, dacana!“, volá další. „Prokristapááána!“, zaskučel někdo zřejmě z lidoveckých řad. Následné přirovnání k Sodomě bylo na místě. My jako ateisté věříme, že čas těchto konfekčních neduhů bude jednou – snad zanedlouho – pouhopouhým prozatím.